Objetí temnoty - 20. Kapitola

22. ledna 2012 v 17:08 | Katka |  Má povídka
Doufám, že se kapitola bude líbit :))




Probudila jsem se poté, co mě Erik vzal do náruče.
" Jen vydrž Kate." Říkal mi a najednou jsme se objevili v mém pokoji. Položil mě na postel a zdvihl se nade mě.
" Nedělej to." Zašeptala jsem chraplavým hlasem.
" Musím Kate. Nakazil tě. Řekl, kousl mě do krku a při tom mě chytl za ruku. Bolest jsem necítila, uklidňovala mě jeho vůně. Přirozená smíšená s vůní playboy.
Když přestal, podíval se na mě. Jeho obličej byl úplně jiný. Jeho oči byly černé a po celém obličeji měl vystouplé žíly. Zvedla jsem ruku a pohladila ho po obličeji. On zavřel oči a usmál se, tím odhalil své špičáky, které se postupně zmenšovaly. Otevřel oči a ty už byly modré jako předtím. Sklonil se a políbil mě. Polibek byl žádostivý a plný úlevy. Přesto, že jsem byla slabá, oplácela jsem mu ho a užívala si jeho blízkosti. On se odtáhl jako první, ale začal líbat ránu na mém krku. Po chvíli přestal a lehl si vedle mě. Vklouzl mi rukou pod hlavu a přitáhl si mě k sobě. Opřela jsem si hlavu o jeho hruď, dala mu ruku mezi prsa a přitáhla se ještě blíž. Slyšela jsem pravidelný tep jeho srdce, což mě uklidňovalo. Věděla jsem, že je upír, ale věděla jsem, že se ho bát nemusím ani Gabriela nebo Jake.
Netrvalo dlouho a já jsem usnula, ale ještě před tím mě Erik chytl za ruku položenou na jeho hrudi a dal mi psu do vlasů.


Erik

Tohle se nemělo stát, vyčítal jsem si. Držel jsem Kate v náruči a pochopil jak je zranitelná, ale na druhou stranu, se nebála postavit Samuelovi.
Neměl jsem dovolit, aby ji našli, a teď ještě po ní půjde Michael a jestli si pro ni přijde osobně, budou bezmocní. Michael si vezme, to co chce za každou cenu. Nemohl jsem však přijít na to, proč si Kate Michael nevzal poprvé, co se setkali. Už ji mohl mít na své straně a možná i Sophi. Už by mohl být králem, ale on si ji neodvedl ani ji nějak neovládl.
Z myšlenek mě vyrušilo zaklepání, na které jsem ani neodpověděl, protože do pokoje vyšla Katina matka Anastásie.
" Eriku, čekají tě dole. Musíte si promluvit." Šeptala a přešla k posteli.
" Zůstanu u ní." Odpověděl jsem a nespouštěl z Kate oči.
" Zůstanu u ní já, nic se jí nestane, ale teď musíš jít za ostatními."
" Dobře." Pomalu jsem vylezl z postele a Kate spala tak tvrdě, že se ani nepohnula ani nijak nezareagovala.
Když jsem vycházel ze dveří tak jsem se ještě ohlédl na Kate. Nechtělo se mi odejít, ale věděl jsem, že musíme vymyslet nějaké řešení této situace. Sešel jsem ze schodů a všichni se o něčem bavili. První si mě všimla Sophi, která hned upozornila jejího tátu Petera, šťouchnutím do boku. Ten se otočil a vypadal normálně, jako by se nic nestalo.
" Jak jí je?" Zeptal se mě a poté co jsem odpověděl " Teď už je v pořádku," ulevilo se mu.
" Musíme vymyslet, co bude dál. Nesmíme dovolit, aby ji nebo Sophi Michael získal." Gabrielův hlas zněl vážně, rozčíleně a nebylo se čemu divit. Sophi by chránil za každou cenu a to samé platilo i u mě.
" Kdo je vůbec Michael. A co znamená, že ho Kate zná?" Zeptal se Paul, který se do té doby držel dál. Všichni se na něho podívali a nikdo nevěděl, co má říct.
Jako vždy se slova ujal Jake, který NIKOHO neměl rád. Uměl to dost dobře skrýt a důkazem toho byla Lenka, kterou jen využívá a nezáleží mu na ní. Jake byl vždy odměřený a na ničem a na nikom mu nezáleželo.
Moc dobře jsem si pamatoval, jak se vrhl na Michaela a chtěl ho zabít, ale než se k němu vůbec přiblížil, tak ho Michael zasáhl svou mocí, i když ne na plno. Jake vyvázl s roztrhanou kůží po celém těle. Dodnes má jizvy, které však nejsou tak viditelné, jen když jste u něho dost blízko, uvidíte je všechny, kromě obličeje. Jizvy na hlavě skryly vlasy, ale na těle mu nezmizely. Jenže si za to mohl sám, kdyby se napil krve od upírky, jeho rány by se zahojily, ale on pil jen lidskou krev a někdy i hladověl, až jsme do něho museli násilím dostat krev, alespoň tu lidskou.
Byl to vlastně Jake, kdo zabil jejich otce. Bylo mu 19, když Gabriel musel odjet pryč a nemohl bránit jejich matku před otcem, který ji pořád bil, jen aby ze sebe vybil zlost. Jake byl nucen zasáhnout. Zabil našeho otce tím, že mu podřízl hrdlo při jednom otcově záchvatu zlosti. A tak se z něj stal upír. Nebyl potrestán, protože zabil v sebeobraně.
" Michael je hajzl, jednoduše řečeno. Je to nejstarší syn našeho krále Torina, který je taky hajzl, ale je vážně nemocný a Michael se má stát dalším králem. Jenže Michael potřebuje Vyvolenou- Kate a ženu- Sophi.
Michael může usednout na trůn, jen když bude zabit potomek nejstarší královské rodiny a musí se oženit i s ženou z nejstarší rodiny, ale je tu možnost, že Michael chce Kate, proto ji nezabil při prvním setkání."
" A proč chce teda Kate?" Zeptal se Paul a přistoupil k Jakeovi, byli od sebe asi tak metr.
" Kate má být zabita, protože když se stane upírem, převládne v ní zlo. Proto ji má zabít, ještě před proměnou, aby se do našeho světa nedostalo tak obrovské zlo, které v Kate dřímá."
" A co je teda Sophi, když Kate je zlo?" Zeptal se opět Paul, který zůstával pořád v klidu.
" Sophi je pravý opak. Ona je dobro, a proto se má stát ženou dalšího krále, ale proč by někdo jako Michael chtěl na svou stranu dobro, když on sám je zlý. Proto nejspíš chce Kate. Kdyby ji ovládl po proměně, stal by se neporazitelným."
" Jakou by měla Kate moc, kdyby se stala upírem?" Zeptala se tentokrát Sophi a Jake se na ni podíval.
" Představ si člověka, který by se dokázal napojit na kohokoliv na světě a přečíst si jeho myšlenky. Věděla by o všem, co se stane. Mohla by ovládat, zničit kohokoliv kdyby jen chtěla. Ten kdo ji bude mít na své straně, bude neporazitelným."
" Takže Kate je jako jaderná bomba, která čeká, než ji někdo použije." Řekl Paul jednoduše a podíval se na hodiny, které ukazovaly 4:00.
" Dnes nepůjdete do školy, musíme vymyslet, co uděláme. Řekl Gabriel a všichni jen přikývli. Ticho, které začínalo být děsné, proťalo vyzvánění telefonu.
Peter odešel do jídelny a po 10 minutách se vrátil.
" Hned ráno musí Kate na policii, aby ji vyslechli."
" Nemůže tam jít někdy jindy?" Zeptala se Sophi a pohlédla na svého tátu.
" Ráno tam musí přijít, aby byl vrah, co nejdříve dopaden. Já ji tam odvezu, vy půjdete do školy, jako normální den. Hlídejte ty, s kým se Kate stýká, nesmíme dovolit, aby se někomu dalšímu něco stalo. Takže jděte spát a společně pojedete do školy mým autem." Rozhodl Peter a pokynul k odchodu. Ostatní kromě mě odešli a já šel za Peterem do garáže. Přistoupili jsme k jednomu autu. Peter vyndal z kapsy u kalhot klíčky a podal mi je. Já je vzal a vložil si je do mikiny.
" Tohle auto" začal " je opancéřované. Takže, jestli na vás někdo zaútočí zbraněmi, nic by se vám nemělo stát."
" Dobře, ale neměl byste s ním jet vy, aby se nic nestalo Kate a vám?"
" Kate přenesu, bude to bezpečnější."
" Půjde Kate taky do školy?"
" Nejspíš ne. A teď by si měl jít spát."
" Neusnu. Půjdu si zaběhat."
" Dobře." Peter otevřel vrata od garáže a já mohl vyběhnout.

Po dvou hodinách
Kate

Probudila jsem se a Erik v pokoji nebyl ani nikdo jiný. Vstala jsem a šla do koupelny, i když mě všechno bolelo. Podívala jsem se do zrcadla a zaměřila jsem se na ránu na mém krku, která nebyla zahojena, ale už byla zacelena.
Udělala jsem chybu, když jsem Samuelovi řekla, že s ním nepůjdu. Jestli se někomu něco stane, bude to moje vina. Musím se dozvědět, proč mě vůbec chce. Vždyť jsem normální holka, která se akorát popere s každým, co má blbý keci, ale jinak nic zajímavého na mě není.
Je jen jedna věc, kterou vím téměř na sto procent a to, že Samuel a Michael jsou ti zlí. Erik a ostatní jsou ti hodní, alespoň jsem v to doufala.
Odvrátila jsem se od zrcadla a umyla si studenou vodou obličej. Pak jsem šla ke skříni a vyndala si černé džíny se stříbrnou lebkou na stehně a černé tílko s dost velkým výstřihem až mi byla vidět černá podprsenka. No a co? Holky ve škole nosily i větší výstřihy a to na rozdíl ode mě měly malé prsa. Rozčesala jsem si vlasy a zakryla si s nimi krk. Vzala jsem si na sebe ještě černou mikinu bez potisku a dala si na hlavu kapuci. Zip jsem si nezapínala, radši jsem si do pusy dala 2 žvýkačky a vyšla z pokoje.
V domě bylo ticho a ani nikdo nebyl vzhůru. Vešla jsem do kuchyně a zamířila k ledničce. Napila jsem se pomerančového džusu a krabici jsem vložila zpět do ledničky. Když jsem zavřela dvířka, stál za nimi Paul a já na něj vyprskla zbytek džusu, který jsem měla v puse.
" Paule promiň." Rychle jsem mu podala utěrku a on si s ní otřel obličej.
" Nic se nestalo." Zasmál se a posadil se na pult. " Jak ti je?"
" Dobře, jen mě všechno bolí."
" Tátovi volala policie. Dneska tam máš jít, aby tě vyslechli."
" Fajn. Stejně jim nic neřeknu. Teda aspoň ne pravdu."
" To jo a ještě." začal. " Ještě volali rodiče Míši. Pohřeb bude pozítří a chtějí, abys tam něco řekla."
"Měli by o ní něco říct oni. Jsou její rodiče a znají. Teda znali nejlíp."
" Sama víš, že si ji znala nejlíp ty."
" Nebudu se o tom teď bavit Paule." Řekla jsem a vyšla z kuchyně, jenže jsem vrazila do táty.
" Neomlouvej se. Paul ti všechno řekl." Zvýšil hlas a z kuchyně se ozvalo " To jsem celej já."
" Takže můžeme,"
" Jo klidně, ať je to za námi." Vzal mě za ruku a než jsme zmizeli, viděla jsem Erika, jak vchází do domu.

Na policejní stanici jsem nikdy nebyla a měla jsem z toho divný pocit. Hlavně, když si ve výslechové místnosti dva policajti hráli na hodnýho a zlýho poldu. Hodně jsem koukala na kriminálky Ten "zlej" seděl přede mnou a ten hodnej pořád za mnou chodil sem a tam.
" Tak už něco řekni!" zakřičel na mě zlej policajt a já málem leknutím spadla ze židle, na které jsem se houpala.
" Už jsem vám řekla, že nic nevím!"
" Steve, uklidni se. Jdi si pro kafe a já to tady vyřídím. Steve se zvedl a odešel, ale ještě před tím se na mě podíval a to mě asi mělo vyděsit.
" Omluv ho, je trochu vznětlivý." Sedl si a začal si loupat zelené jablko. Nevím proč, ale to mě totálně naštvalo.
" Tak už je ti osmnáct, takže víš, že tě můžeme zatknout."
" Ale já nic neudělala!" Policajt si stoupl, opřel se rukama o stůl a sklonil se ke mně.
" Tak se sakra přiznej! My víme, že si ji zabila ty." Když tohle řekl, tak můj vztek byl už maximální a pak, co řekl- " Vlastně bych rád věděl, jak se asi musela cítit." - v té chvíli se ve mně něco spojilo a už jsem to nebyla já. Prostě jsem se neovládala. Vzala sem nůž, kterým dřív loupal jablko a podřízla mu s tím hrdlo. On si instinktivně začal na ránu tlačit rukama, ale k ničemu mu to nebylo. Teprve, když spadl na zem, jsem to začala být zase já. V tu chvíli se objevil Michael a na jeho tváři byl ten jeho úsměv.
Podíval se na policistu, který ležel v kaluži krve. Jeho úsměv se rozšířil a poklekl za ním.
" Hmm. Dobrá práce. Žádné zaváhání. Bude z tebe dokonalý upír, kterým se teď staneš." Zasmál se a pohlédl na mě.
" Nestanu se upírem." Můj hlas byl pevný a klidný, jako by se nic nestalo. Překvapilo mě to, zabila jsem člověka a měla jsem z toho dobrý pocit.
" Přeměna se zpustí po zabití člověka, Kate. A tys právě někoho zabila, takže už nemáš na výběr." Přešel ke mně a já se ani nepohnula. Zastavil se až těsně u mě a můj tep se - nevím proč - zrychlil.
" Slyším tvé srdce Kate. Nedokážeš se ovládat, když jsem poblíž tebe. Nedokážeš zastavit svou přeměnu a ani ji nechceš zastavit. Ze smrti máš skvělý pocit jako já. Být poblíž smrti ti nevadí. Naopak tě dělá šťastnou a silnější. Patříš ke mně Kate i ty to víš. Nemám pravdu?" Sklonil se a políbil mě.
Nebylo to jako se líbat s Erikem, ale stejně byl úžasný. Jedna část mě se chtěla vyprostit z jeho pevného sevření, ale ta druhá jí to nedovolila. Tiskla jsem se k němu a nemohla jsem mu přestat polibek oplácet. Po chvilce jsem to byla já, kdo ho odstrčil. Nevadilo mu to, a proč by taky mělo. Dosáhl svého. Získal si kus mě, který byl silnější, než jsem si myslela.
" Přeměna začne za chvíli. Bude to bolestivé, ale ty to zvládneš. Já se o tohle" ukázal na policajta " postarám."
Dívala jsem se na něho a nedokázala odejít. Možná není tak zlý, jak si myslím. Říkala jsem si.
" Musíš jít. Dostaň se domů, co nejdřív a snaž se někdy skrýt, aby nikdo nevěděl, že se měníš." Jen jsem přikývla a vyšla ze dveří.
Vedle nich seděl na lavičce táta a hned jak jsem vyšla, se postavil.
" Jako to dopadlo?"
" Všechno je v pořádku. Prý už mají možného vraha, ale oba víme, že ani nemají tušení, kdo to mohl udělat." Odpověděla jsem úplně stejným hlasem, jako doma.
" To je dobře. Vrátíme se domů a ty si ještě odpočineš. Nevypadáš dobře."
" OK. Už se těším na postel." Pokusila jsem se o úsměv a podle tátovy reakce se mi povedl. Opět mě vzal za ruku a objevili jsme se v obývacím pokoji.
" Běž si lehnout Kate." Řekl táta a dal mi pusu na čelo.
" Dobře tati. Zatím." Když jsem vycházela schody, bylo mi dobře, ale v pokoji to všechno teprve začalo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mich mich | 22. ledna 2012 v 20:26 | Reagovat

První koment! skvělý.. chce to další :D

2 Anne Anne | 22. ledna 2012 v 20:46 | Reagovat

wow :) skvělá kapitola :) strašně se těšim na pokráčko :) opět :D

3 Katka Katka | Web | 22. ledna 2012 v 20:52 | Reagovat

Moc děkuju :)

4 Sona.. Sona.. | 28. ledna 2012 v 21:20 | Reagovat

nadhera kruci četla bych dal..je to bomba:-( kdypak bude další díl prosim??jinak fakt skvěly..hrozně se mi tvoje povidka libi auž se moc teším na pokračovaní:-)

5 Katka Katka | Web | 29. ledna 2012 v 17:59 | Reagovat

[4]: Další kapitolu jsem dám zítra a jinak moc děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama