Škola noci 9 - 19. Kapitola

20. února 2012 v 19:26 | Katka |  Škola noci
Zoey
"Tohle bude hromada sraček masivních rozměrů," zašeptala mi Afrodita, když jsme stály zvenku místnosti, určené jako Thanatosina třída, první hodinu v pondělí. Místnost byla jedna z největších ve škole. Vlastně, s výjimkou dramatické třídy, která byla doopravdy jako miniauditorium a hlediště samotné, tohle byla největší "normální" třída ve škole. Skvělé, pomyslela jsem si, o to víc prostoru pro výbuch, který se chystá.

"Není to jako bychom mohli tohle vyučování prospat," zamumlala jsem zpátky k Afroditě. Pak jsem zbytku své skupiny řekla: "Dobře, pojďme dovnitř. Nebojte se. Jsme spolu, takže to doopravdy nemůže být tak zlé." Moje stádo pakoňů, stejně jako Stevie Rae, Rephaim a všechna její červená mláďata mě obklopili. Všichni přikývli a vypadali odevzdaně a připraveně k čemukoliv, co se chystalo zasáhnout ventilátor.
Otevřela jsem dveře a vstoupila dovnitř.
Můj vidoucí kámen okamžitě začal vyzařovat teplo.
Dallas a jeho skupina byly už ve třídě, předvídatelně zaplňujíc zadní řady lavic.
Aurox seděl v první lavici trochu stranou, samozřejmě se oddělujíc od Dallasovy skupiny.
Přemýšlela jsem, proč se nepotloukal s padouchy, protože byl v Neferetině týmu jako samozřejmě oni, ale držela jsem svůj pohled opatrně odvrácený.
"Budu se snažit udržet pozitivní přístup," řekla Stevie Rae, ignorujíc Dallasův úšklebek, který jí poslal a protivný smích, který se nesl jako levný parfém od Nichole. Vzala Rephaimovu ruku a usmála se, líbajíc ho na tvář. "Nenech je se k tobě dostat."
"Hodně štěstí s tím," řekla Erin.
Shaunee, stojící několik dětí od Erin, nic neřekla.
"Je červený a nemyslím dobrou červenou jakou má Shaunee," řekla Shaylin, pokukujíc přes mé rameno na Dallase.
Podívala jsem se na ni. "Co tím myslíš?"
"Jsem červená?" zeptala se Shaunee.
"Jo," řekla jí Shaylin. "Tvoje barva je jasná a snadná k pochopení. Jsi jako táborák, hřejivá a dobrá."
"To je opravdu milé," řekla Stevie Rae.
"Děkuju," řekla Shaunee. "Je to milé."
"Ale co s Dallasem?" zeptal se Rephaim.
"Je červený jako bomba. Hněv. Nenávist," řekla.
"Pak říkám pojďme dolů dopředu a dostaňme se co nejdál od něj, jak to bude možné," řekla Stevie Rae.
"Od některých věcí je těžší se dostat než od jiných," řekla Erin, ale nedívala se na Dallase.
Dívala se na táborákově-červenou Shaunee, která se dívala na své nehty.
"Nebuď tolik negativní Nancy," řekla Stevie Rae Erin, úhledně přerušujíc trapné ticho. Pak se na mě rozzářila svým sladkým, otevřeným úsměvem. "Pojďme se posadit dopředu!"
"Dobře, jsem za tebou," řekla jsem, i když jsem chtěla s křikem vyběhnout z místnosti.
"Chci běžet s křikem z místnosti." Afrodita strašidelně zopakovala mé myšlenky, když šla za mnou, následující Stevie Rae a Rephaima.
Sklapla jsem před "taktéž", které jsem chtěla říct a nedbale jsem si sedla na židli z druhé strany Stevie Rae, která byla vpředu a centru místnosti. Zvon odbil a Thanatos vstoupila do dveří, které vedly z malé kanceláře přímo do přední části místnosti, která byla vyzvednutá, trochu jako jeviště a měla přímo uprostřed malé podium se Smart Boardem za ním.
"Oooh! Parádní barvy!" řekla Shaylin ze svého místa za mnou.
"Veselé setkání," řekla Thanatos. Všichni jsme zopakovali její pozdrav. Pomyslela jsem si, že vypadala královsky a mocně. Měla na sobě šaty zbarvené do noci, které zdobily pouze stříbrnou nití vyšité obrysy Nyx s rukama zdviženýma k srpku Měsíce.
"Vítejte na první z prvních. V celé naší historii, nikdy nebyla třída zcela jako tato, tvořená různými typy mláďat, měnících se, lidí a upírů. Stojím před vámi reprezentující Nejvyšší radu upírů, která je tak dlouho, jak existujete naše společenství, vaší vládnoucí radou."
Thanatos mi věnovala dlouhý pohled, během poslední části její věty. Pevně jsem se setkala s jejíma očima. Sakra, souhlasila jsem s ní.
Jenom jsem si nebyla stoprocentně jistá, že jsme já a moje skupina chtěly existovat v upíří společnosti.
"Vím, že vás zajímá, co přesně bude znamenat tato třída, ale mám na vaše otázky jen částečnou odpověď. Jsem zde, abych vás zdokonalovala a vedla na cestě, která je jedinečná jako každý z vás. Tato třída převezme místo vaší upíří sociologie, proto vám uvedu témata, která se všichni upíři a mláďata nakonec musí pokusit pochopit, jako je Smrt a Temnota, Strážcovství a Otisk, Světlo a Láska. Ale díky jedinečnému složení této třídy jsou také témata, která uvedete vy mně a tak nám všem. Dávám vám své slovo, že s vámi budu hledat jen pravdu a pokud nebudu mít odpověď na vaše tázání, udělám, co bude v mých silách, abych to s vámi zjistila."
Pomyslela jsem si dál, že tohle vyučování neznělo tak špatně a vlastně to začínalo docela v pohodě a zajímavě, když hovno vlétlo do větráku.
"Tak, pojďme hledat pravdu. Chci, aby každý z vás strávil pár chvil v úvahách. Pak, na kus papíru, napište alespoň jednu otázku, na kterou chcete, abych této třídě odpověděla. Přeložte ji a až ji necháte, přečtu ji. Buďte ve vašem dotazu upřímní, bez obav z cenzury nebo úsudku. Nemusíte otázku opatřit vaším jménem, pokud radši zůstanete anonymní."
Chvíli bylo ticho, a pak se Stevie Raeina ruka zvedla.
"Ano, Stevie Rae," vyvolala ji Thanatos.
"Jen chci mít jistotu, že jsme správně pochopili. Můžeme se zeptat na cokoliv? Absolutně cokoliv, aniž bychom se museli bát, že se dostaneme do potíží?"
Thanatos se na Stevie Rae vlídně usmála a začala jí odpovídat slovy: "To je vynikající-" když se zadní části Dallasův přehnaný šepot "Chci se zeptat, co má pták co člověk ne, a proč se jí to tolik líbí!" jasně zazněl.
Stevie Rae popadla Rephaimovu ruku a já věděla, že to bylo, aby ho udržela od konfrontace s Dallasem.
Pak jsem nevěnovala pozornost svojí BFF nebo jejímu klukovi, když Thanatos zareagovala. Změna, která přes ni prošla, byla rychlá a úplně totálně děsivá. Zdála se větší. Vítr svištěl kolem ní, zdvíhajíc jí vlasy. Když promluvila, vzpomněla jsem si na scénu z Pána prstenů, když Galadriel věnovala Frodovi pohled, který byl druhu strašné temné královny, kdyby od něj prsten vzala.
"Spletl sis mě s nízkou bytostí, Dallasi?"
Síla její přítomnosti se proti nám chvěla.
Thanatos byla tak úžasně rozzlobená, že bylo těžké se na ni dívat, tak jsem se ohlédla přes rameno na Dallase. Seděl zmáčknutý v židli tak daleko, jak jen mohl. Jeho tvář byla úplně bílá.
"N-ne, profesorko," zakoktal.
"Říkej mi kněžko!" zvolala Thanatos, vypadajíc, že by mohla házet blesky a svolávat hromy.
"Ne, kněžko," opravil se rychle. "J-já to nemyslel neuctivě k vám."
"Ale myslel jsi to neuctivě alespoň k jednomu z tvých spolužáků a tady, v mé třídě, to je nepřijatelné. Rozuměl jsi mi, mladý červený upíre?"
"Ano, kněžko."
Vítr kolem ní odumřel a Thanatos se vrátila zpátky ke vzhledu královský místo smrtící. "Výborně," řekla a pak obrátila svou pozornost zpátky ke Stevie Rae. "Odpověď na tvou otázku je, že tak dlouho, jak se budete chovat uctivě, nemusíte se bát za svou otázku pokárání."
"Děkuji ti," řekla Stevie Rae trochu bezdeše.
"Pak tedy dobrá, všichni můžete začít psát vaše otázky." Thanatos se odmlčela a podívala se z Rephaima na Auroxe, dávajíc jim oběma jednu otázku. "Nepomyslela jsem, abych se zeptala předtím, ale když jste oba dva noví v, no, řekněme, akademickém světě, potřebuje nějaký z vás pomoc třeba se čtením nebo psaním?"
Rephaim zavrtěl hlavou a odpověděl první: "Já pomoc nepotřebuji. Umím číst a psát více lidskými jazyky."
"Wow, opravdu? To jsem nevěděla," řekla Stevie Rae.
Ostýchavě se usmál a pokrčil rameny. "Můj otec to shledával užitečným."
"A ty, Auroxi?" pobídla ho Thanatos.
Viděla jsem ho polknout a vypadal nervózně. "Umím číst a psát. J-já ale nevím, jak jsem k této dovednosti přišel."
"No, dobře, to je zajímavé," řekla Thanatos. A pak, jako kdyby lidé, mající magické schopnosti k čtení a psaní byli úplně normální, pokračovala s rozpaky. "Zoey a Stevie Rae, jak sedíte blíž, prosím rozdělte místnost a vyberte mi otázky z obou stran."
Stevie Rae a já jsme zamumlaly naše okay a pak jsem tam seděla a dívala se na můj prázdný kus papíru poznámkového bloku. Takže, měla bych se zeptat na něco neškodného, jako otázku o spřízněnosti a kdy je to "normální" pro její projevování? Nebo bych měla být vážná a zeptat se na něco, co chci skutečně vědět?
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Stevie Rae psala s velmi vážným výrazem ve tváři. Rephaim právě položil svoji tužku a překládal papír na půl. Vrhla jsem na to rychlý pohled, ale vše, co jsem mohla vidět, bylo, že se podepsal svým jménem k otázce.
Budu vážná, rozhodla jsem se a napsala: Jak ses dostala přes smrt svých rodičů? Zaváhala jsem a pak se svým jménem podepsala pod otázku. Snažila jsem se zahlédnout, co psala Stevie Rae, ale už skončila a měla papír v ruce. Odrazila se od svého stolu a zamířila vzhůru a dozadu uličkou na její straně místnosti, zvedajíc papíry jako profík.
Povzdechla jsem si a začala odklízení na mé straně. Samozřejmě tam byl Aurox. Nechtěla jsem se mu podívat do očí, takže jsem se místo toho dívala na papír, který mi podal. Na něm, velkými tiskacími písmeny, byla otázka: CO JSEM?
A podepsal se.
Zcela překvapená, setkala jsem se s jeho pohledem. Díval se pevně zpátky na mě. Pak promluvil tak tiše, že jsem ho jenom já mohla slyšet říct, "Rád bych to věděl."
Nemohla jsem odtrhnout oči od jeho neobvyklých, měsíční-kámen očí. Z nějakého debilního důvodu, slyšela jsem svůj hlas šeptat zpátky, "Já taky." Popadla jsem od něj papír a rychle se pohnula pryč, snažíc se nemyslet, snažíc se prostě dělat to, co mi bylo řečeno. Dallas a jeho skupina byli super podmanění. Sotva se podívali na mě nebo Stevie Rae, ale všimla jsem si, že na papíry, které jsem od nich brala, nenapsali žádné slovo, což bylo vážně pasivně-agresivní špatné znamení.
Strčila jsem ty papíry na dno hromady na své cestě zpátky do přední části třídy. Thanatos vzala papíry, poděkovala nám, a pak řekla: "Prostuduji dnes v noci vaše dotazy a zítra začne o některých z nich diskuze. Po zbytek hodiny se vraťme k tématu, které věřím, většina z vás shledá významné, otisknutí s druhem nebo chotěm."
Očekávala jsem, že nám Thanatos dá standartní prostou řeč, žádné projevy jsme o otisknutí věci od prvního dne nedostali, ale mýlila jsem se. Mluvila upřímně o radosti a kráse řádného otisku, stejně jako tragédii jednoho špatného.
Byla zajímavá a zábavná (suchým britským způsobem). Zdálo se, že jsem zamrkala a zvon ukončující hodinu zvonil.
Zavěsila jsem se trochu pozadu, čekající na Afroditu, která stále ještě byla v hluboké, ale překvapivě respektuplné diskusi s Thanatos o otisku. Afroditin bod byl, že otisk není založen na sexualitě. Thanatos trvala na tom, hodně k Afroditinu zděšení (protože se otiskla se Stevie Rae, i když to netrvalo dlouho), že sexuální přitažlivost šla ruku v ruce s otiskem.
Thanatos nakonec ukončila diskuzi s: "Afrodito, zda přiznáš věc nebo ne, nedělá jí to o nic více nebo méně pravdivou."
"Ujistím se, že se Zoey dostane na druhou hodinu," řekla Afrodita, znějíc nespokojeně.
"Udělej to, mladá věštkyně." Thanatos měla v hlase úsměv, i když ne na tváři. "A děkuji ti za dnešní tak živou diskuzi. Budu se těšit na další zítra."
Afrodita přikývla a zamračila se a právě z Thanatosina doslechu řekla: "Živá diskuze můj nádherný zadku. Nediskutuji znovu o hovno lesbickém otisku. Nikdy."
"Nemyslím, že měla na mysli tohle, Afrodito," řekla jsem, opatrná udržet také ze své tváře úsměv. "Ale měla pravdu, že to udělala pro dobro třídy mnohem více zajímavé než běžná upíří sociologie se všemi Neferetinými otázkami."
Afrodita otevřela dveře. "Jsem moc ráda, že jsem mohla bavit lid a-" A vstoupily jsme doprostřed chaosu.
"Tak pojď, ptačí kluku!" křičel Dallas. "Nemůžeš se schovávat za Stevie Rae navždy!" Svalnatý Johnny B sepnul ruce a držel Dallase zpět, ale on bojoval jako blázen.
"Neskrývám se, ty arogantní blázne!" zakřičel Rephaim. Stevie Rae držela jeho paži jako svěrák a snažila se ho odtáhnout po chodníku od Dallase.
"Dojdu pro Daria a Starka," řekla Afrodita a rozběhla se pryč.
"Dobře, podívejte kluci, nechte toho!" Vstoupila jsem mezi oba kluky a jejich rostoucí skupiny.
"Vypadni odtud sakra, Zoey! To není tvůj boj." Dallas obrátil svůj jed na mě. "Myslíš, že jsi o tolik lepší než ostatní, ale pro nás neznamenáš ani hovno." Trhl hlavou směrem ke skupině jeho červených mláďat, která stála poblíž, jenom sledující a usmívající se.
Byla jsem překvapena tím, jak moc to, co řekl, zranilo mé city. "Nemyslím si, že jsem lepší než všichni ostatní!"
"Nenech ho, aby tě dostal, Z. Není nic, než malicherný, smutný chlapec převlečený za upíra," řekla Stevie Rae.
"A ty nejsi nic jiného než děvka!" zakřičel Dallas na Stevie Rae.
"Říkal jsem ti, abys jí přestal takhle nazývat!" Rephaim se snažil odtáhnout od Stevie Rae.
"Každý ví, že jsi jen naštvaný, protože už není s tebou," řekla jsem Dallasovi, přemýšlejíc, jaký úplný a kompletní blbec se ukázal být.
"Ne, jsem naštvaný, protože je s hříčkou přírody!" Jeho slova střelila za mě. Všimla jsem si, že dokonce i když zápasil a křičel, jeho pohled stále přecházel zpátky k místu nízko na zdi, které posouval níž a níž. Následovala jsem jeho pohled a uviděla osamocenou elektrickou síť na zdi, jednu z těch průmyslových trojstranných věcí.
Ah, sakra!
"Nejsem hříčka!" Rephaim vypadal, jako by měl explodovat. "Jsem člověk!"
"Opravdu? Co kdybychom počkali, až vyjde slunce a ukáže nám, jak jsi člověk."
Dallas se ušklíbl a pohnul se blíže ke zdi.
Tak nonšalantně, jak jsem mohla, pokročila jsem o pár kroků k výstupu a zběsile přemýšlela, jaký prvek by bylo nejlepší zavolat, když jsem potřebovala bojovat s elektřinou.
"To mi vyhovuje," řekl Rephaim. "Ať už to bude z lidského oka nebo ptačího, budu šťastný ze sledování tvého spálení!"
"Ve tvých snech, ty kreténe!" Dallas se vyhoupl vpřed, směrem k výstupu, téměř se dostávajíc od Johnnyho B a dělajíc mě sraženou a padající na záda.
A pak mě zachytila silná ruka a silná paže mě udržela od spadnutí na zadek. Vše v jednom pohybu, Stark mě postavil na nohy a postavil mě za něj a ke zdi. Pak čelil Dallasovi.
"Běž pryč." Stark nezvýšil hlas. Zněl klidně a chladně a zcela nebezpečně.
"Tohle není tvůj boj," řekl Dallas, ale už přestal zápasit proti Johnnymu B.
"Pokud je v tom Zoey, je to můj boj. A ty potřebuješ pochopit, že vyhraju. Vždycky. Takže, běž pryč."
"Teď to skončí!" Zníc jako generál velící uprchlým vojákům, Drak Lanford a několik Synů Erebových bojovníků, včetně Daria, vpadli na scénu dělající velkou přehlídku postavení mezi Dallase a Rephaima. Tvář Mistra meče byla jako bouřkový mrak. "Dallasi, postav se tam."
Ukázal na místo před ním, pak tvrdě se dívajíc na Rephaima dodal, "A ty tam." Drak ukázal na prázdné místo vedle Dallase. Oba kluci udělali, co jim bylo řečeno, i když Dallas dál posílal Rephaimovi nenávistný pohled. Rephaimův pohled byl úplně zaměřený na Mistra meče, který k oběma začal vážně mluvit.
"Nebudu tolerovat bojování na této škole. Tohle není lidská střední. Předpokládám, že jste povznesení nad takové dětinské, nízké chování." Drak se podíval z Dallase na Rephaima. "Rozumíte mi?"
"Ano." Rephaim promluvil jasně a rychle. "Nechci být příčinou potíží."
"Pak odejdi, protože tak dlouho, jak tu budeš, budou tu potíže!" řekl Dallas.
"Ne!" Drak mrštil slovo jako bič. "Na této škole nebudou žádné další problémy, nebo se mi budete zodpovídat."
"On sem nepatří," řekl Dallas, ale jeho hlas byl utlumený a vypadal víc než nebezpečně.
"Souhlasím s tebou, Dallasi," řekl Drak. "Ale Nyx ne. Tak dlouho, jak bude Škola noci sloužit Nyx, budeme dodržovat její rozhodnutí, i když si vybere odpuštění, když my nemůžeme."
"Nemůžeš nebo nechceš?" Pozornost všech se obrátila na Stevie Rae. Vyrazila vedle Rephaima, berouc jeho ruku a čelila Drakovi. Pomyslela jsem si, že vypadala úplně jako mocná velekněžka, která byla rozzlobená dost, aby plivala oheň a byla jsem ráda, že její element byl země a ne plamen. "Rephaim ani nezačal tyhle blbosti s Dallasem. Vše, co udělal, bylo postavení se za mě, když mě Dallas nazýval děvkou a kurvou a dalšími věcmi na mě příliš strašnými, abych je zopakovala. Pokud by tu stál někdo jiný než Rephaim, nebyl bys na Dallasově straně."
"Dokážu pochopit, proč by Dallas a někteří další studenti mohli mít potíže s Rephaimovým přijetím," řekl Drak věcně.
"To je něco, co budeš muset projednat s bohyní." Nefertin hlas hedvábně přicestoval přes dav. Každý se otočil, aby ji viděl stát v čele chodby s Thanatos vedle ní.
"Ze všech zpráv, bohyně promluvila v záležitosti Rephaimova přijetí," řekla Thanatos. "Dallasi, prostě budeš muset dodržovat bohynina rozhodnutí, jako budeš muset ty, Mistře meče."
"Byl přijatý v pohodě." Stevie Rae zněla super naštvaně. "Jak jsem se snažila vysvětlit, je to Dallas, kdo způsobuje problémy, ne Rephaim."
"A ty problémy teď skončí," řekl Drak. "Udělal jsem v tom jasno."
"Už jsi udělal jasno, že tady nechceš Rephaima," řekla Stevie Rae.
"Náš Mistr meče nemusí mít rád všechny naše studenty," řekla Neferet s povýšeným potřesením hlavou. "Jeho povinností je nás chránit, ne být naše matka."
"Jeho povinností je také být spravedlivý a čestný," řekla Thanatos. "Draku Lankforde, věříš, že můžeš být spravedlivý a čestný v jednání s Rephaimem i přes svoje osobní pocity k němu?"
Drakův výraz byl napjatý, jeho hlas se zdeformoval, ale jeho odpověď přišla bez zaváhání. "Věřím."
"Pak to přijímám jako tvé pravdivé a právoplatné slovo," řekla Thanatos. "Jako bychom měli všichni."
"Všichni bychom se také měli přesunout na druhou hodinu," řekla Neferetn ostře. "Tohle si vzalo příliš mnoho našeho času." Její pohled přezíravě spočinul na Rephaimovi a Stevie Rae, než královsky odešla, zahánějíc děti před ní. Drak se k ní přidal, pohybujíc se zírajícími studenty chodbou, jako by hnal dobytek.
"Vidíš Temnotu, která obklopuje ji a ta druhá červená mláďata?" Zamrkala jsem překvapením. Stark směřoval jeho otázku přímo k Thanatos.
Členka Nejvyšší rady zaváhala a pak pomalu zavrtěla hlavou. "Nejednala jsem s Temnotou. Není pro mě viditelná."
"Já ji vidím," řekl Rephaim. "Stark má pravdu."
"Já jí vidím taky," řekla Stevie Rae tiše. "Plazí se to všude kolem nich jako hmyz, dotýkající se jich a stále visící kolem." Otřásla se. "Je to nechutné."
"Co Drak?" zeptala jsem se. "Je to taky kolem něj?"
Byl to Rephaim, kdo mi odpověděl. "Ano a ne. Následuje ho to, ale není to na něm naplavené, jako na těch ostatních." Ztěžka povzdechl. "Alespoň zatím ne."
"Není to tvoje chyba," řekla mu Stevie Rae vážně. "Volba, kterou Drak udělal, není tvá chyba."
"Tomu uvěřím v den, kdy mi odpustí," řekl Rephaim. "Pojď, doprovodím tě na druhou hodinu."
Řekli jsme si naše sbohem a uvidíme-se-na-obědě, ale Stark a já jsme nikam nešli. Prostě jsme tam stáli s Thanatos a dívali se za Rephaimem a Stevie Rae.
"Ten chlapec má svědomí," řekla Thanatos.
"Jo, má," řekla jsem.
"Pak je tu pro něj ještě naděje," řekla.
"Řekneš to Drakovi?" zeptal se Stark.
"Bohužel, to je něco, co musí Drak Lankford objevit sám, pokud smrt jeho družky nezpůsobila, že úplně ztratil sám sebe."
"Myslíš, že se to stalo? Myslíš, že Drak úplně ztratil sám sebe?" zeptala jsem se.
"Myslím," řekla Thanatos.
"Což znamená, že Temnota by měla být schopná se na něj dostat," řekl Stark. "A pokud náš Mistr meče přejde k Temnotě, všichni budeme mít problémy."
"Skutečně," řekla Thanatos.
Ah, sakra, pomyslela jsem si.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama