Objetí temnoty - 26. Kapitola

18. března 2012 v 19:29 | Katka |  Má povídka
Tak se Vám ještě jednou moc omlouvám a doufám, že se Vám kapitola bude líbit ;)







Kate



Během chvíle jsme oba byli nazí. Michaelovo tělo bylo tvrdé a bez žádného chloupku. Vypadalo, jako y ho vytesali samotní andělé. Byl dokonalý. Široká hruď přecházela do úzkého pasu a jeho mohutné ruce svíraly ty mé.
Jeho polibky byly čím dál tím víc žádostivější a vášnivější. Ve chvíli kdy mě chytl za stehno, se mi prodloužily špičáky a já jsem chtěla víc. Michael to ihned poznal a rozevřel mi ještě víc nohy. Stále mě líbal a najednou do mě vnikl.
Už dávno jsem nebyla pana a sex , který jsem měla v dřívějších dobách, se s tímto nedal srovnávat. Milovali jsme se dlouho a ani jeden nechtěl přestat.
Michaelovo tělo pokrývaly kapky potu, které mu přidávaly na jeho mužnosti, a pach potu smíšený s jeho přirozenou vůní pro mě byl, jako ta nejúžasnější vůně na světě. Ani nevím, kdy mě Michael kousl do krku, ramen, břicha a nohou, ale pamatovala jsem si všechny pocity, které jsem při tom cítila. Stačilo první Michaelovo kousnutí a v mém těle se něco rozvířilo a já jsem se každým jeho kousnutím stávala více pohlcena temnotou. Nevadilo mi to, byl to úžasný pocit, a když mě kousl, tak jsem mu zaryla nehty do jeho mohutných ramen.
A tuto úžasnou noc zkazil jeden z mých orgasmů, při kterém vybuchla má temnota.
Temnota vycházela z mého srdce a valila se z něho v podobě černé hmoty. Ta obklopila Michaela a začala z něho vysávat energii a krev, které přecházely do mého těla. Cítila jsem se úžasně a nechtěla jsem přestat.
Vystouplé žíly na rukách a na hrudi se začaly plnit Michaelovou krví a energií a díky tomu se ještě více zvýraznily.
Michaelovi se protočily oči, sotva dýchal a po celém těle měl vystouplé žíly, ze kterých pomalu mizela krev. Sice jsem to nechtěla zastavit, ale temnotu jsem ovládla a přinutila ji, aby se vrátila zpět do mě.
Jen jak se temnota odpoutala od Michaela, jeho bezvládné tělo spadlo na mě. Převalila jsem ho vedle mě, a když jsem zjistila, že dýchá, a že bude v pořádku, vstala jsem a zmizela v temnotě.



Sophie



Měla jsem namířeno do kuchyně, když jsem uviděla světlo vycházející z otevřených dveří vždy zamčeného pokoje.
Pomalými kroky jsem šla k pokoji a opravdu mě překvapila dívka, která tam seděla na lehátku. Teprve, když jsem od ní odpoutala zrak, jsem si všimla krve ve skleněných skříních.
"Čekala jsem na tebe, Sophi." Řekla dívka milým hlasem.
" Kdo jste?" Zeptala jsem se a přešla k ní.
" Já jsem Aimee a nejspíš vaše jediná šance na to, abyste mohli zachránit Kate."
" Jak to myslíš?"
" Vím, že chceš Kate zachránit, ale také vím, že nejsi schopna nikoho zabít."
" Pro Kate bych to udělala." Řekla jsem vážným hlasem a myslela, že už to nechá být. Jenže se tak nestalo.
" I po tom, co zabila tvého otce?" Když jsem neodpovídala, usmála se. " Znám tě Sophi, jako každého v tomto domě. Ale můžu ti říct, že nemusíš nikoho zabít, aby ses stala upírem." Zadívala se mi do očí a já jsem na ni jen zírala. Její pohled byl tak intenzivní a k tomu všemu ta fialová barva.
" Tak jak se stanu upírem?" Řekla jsem a oplatila jí úsměv.
" Opravdu se chceš stát upírem? Stvořením, které nikdy nepozná ubíhající čas?"
" Jak to myslíš?"
" Upír nevnímá čas. Sice nastane noc a zas den, ale pro něj to nic neznamená Sophi. Jen tehdy, kdy upír umírá, vnímá ubíhající sekundy svého života. Je to zvláštní, ale v těch posledních sekundách se upírovi vybaví všechen ten čas, který mu byl dán. Myslím, že bys tohle nechtěla Sophie, nejsi jako Kate."
" Ale na druhou stranu může upír být navždy se svou láskou." Jen jak jsem to řekla, tak se rozesmála.
" Ty tomuhle věříš? Tohle se stává jen v některých případech Sophi."
" Proč?"
" Protože upír může mít žen, kolik jen chce a to se samozřejmě ženě nelíbí. Ale jestli chceš vědět, jestli bys s Gabrielem strávila věčnost, tak se zeptej Kate."
" To není vtipný." Řekla jsem naštvaně a postavila se. Ještě jednou jsem se na tu holku podívala a pomalu odcházela. Jenže mě u dveří zastavil její hlas.
" To nebyla sranda Sophi. Kate ví všechno, co se stane v budoucnosti. Jak v té daleké tak i v té blízké. Jediné, co neví je, kdy zemře ona sama. A to je vaše výhoda."
" Proč to neví?"
" Protože temnota nikdy nezemře Sophi a v to Kate spoléhá. Jenže zemřít může schránka, ve které je temnota uzavřena. Musíš Kate zabít, jinak ona zabije tebe a lidi, na kterých ti tolik záleží." Neodpověděla jsem, ale zároveň jsem věděla, že to je jediná možnost, jak Kate zachránit. A jestli je to jediná možnost, tak to prostě udělám.



Kate



Byla pořád noc a já jsem byla na nějakém útesu, který byl pokryt rudými a bílými květinami. Seděla jsem pod vrbou a dívala se na úplněk. Než jsem se stala upírem, tak jsem úplněk milovala, ale teď jsem vůbec nic necítila, jen jsem myslela na krev. Měla jsem neuvěřitelnou žízeň, a abych na ni alespoň na chvíli zapomněla, soustředila jsem se na Paula.
Byl v pořádku a šťastný. Poznala jsem, že je pořád s Jakem a i to, že se mezi nimi konečně něco stalo. Ale jeho spokojenost kazily myšlenky na mě. Týkaly se toho, jak mě zabijí a jak se vůbec dostanou do Michaelova sídla. Nepřekvapilo mě, že na to myslí a není se čemu divit. Takže jediný člověk co mi zbyl, mě při první příležitosti odsoudil k smrti a ani se neprojevily žádné pochyby o tom to rozhodnutí.
Vrátila jsem se zpět a jen doufala, ať má smrt je, co nejdřív. O smrt jsem se pokoušela už několikrát, ale vždy se něco stalo a já to nikdy nedotáhla do konce. Stačilo si vzpomenout na Paula a hned jsem se přestala řezat. Podívala jsem se na ruce a viděla jednu jizvu vedle druhý. Většinou jsem se řezala po tom, co mě ten bastard zmlátil nebo když jsem měla nějakou depku. Bylo to nejjednodušší řešení, jak se zbavit problémů. Asi si myslíte, že jsem magor a nejspíš asi sem, ale fyzická bolest mě zachraňovala od té psychické.
Každá jizva znázorňovala jeden den, který se nedal už zvládnout. Bylo dobrý, že jizvy nešly moc vidět, protože jsem měla velmi světlou pleť, ale některé byly opravdu vidět, jen kvůli tomu, že jsem se řízla velmi hluboko. Nepoužívala jsem žiletky, ale vždycky sklo, protože to tím víc bolelo.
Jak jsem se dívala na ty jizvy tak mi došlo, že si toho nikdo nevšiml a vlastně ani doktoři v nemocnici. Začala jsem se smát a uvědomila si, že jsem všem byla a budu ukradená. Zabijí mě a všichni budou šťastní.
" Všem nejsi ukradená Katerina." Ten hlas zahnal všechny mé myšlenky a vybavil mi ty modrý oči. Otočila jsem se, ale nikdo tam nebyl, nikoho jsem necítila.
" Sice nejsem přímo u tebe, ale vždycky budu s tebou Katerina. Nezapomeň na to. Nikdy."
Doufala jsem, že to ve mně něco probudí, ale nestalo se tak. Ani jediný malý okamžik štěstí se neobjevil.
Stoupla jsem si a pomalu přicházela k okraji útesu. Zastavila jsem se a podívala jsem se před sebe. Cítila jsem studený vítr, vodu narážející do útesu a zář měsíce tomu všemu dodávala klid. Vdechla jsem čerstvý vzduch, rozpřáhla ruce a udělala jeden krok do prázdna.



Erik



Pohled do těch fialových očí ve mě vyvolával zlobu. Nechápal jsem, jak tu holku můžou vůbec brát vážně a hlavně mě štvalo, že se vším souhlasí. Gabriel stál jako vždy vedle Sophi, která si myslela, že stát se upírem je skvělý a její matka seděla vedle tý holky jménem Aimee. To jméno se mi nelíbilo a nejradši bych tý malý děvce urval hlavu. Hrála si na nejchytřejší a na tu, která všechno ví o Kate.
" Vím, že mi nevěříš Eriku, ale je to jediná možnost, jak Kate zastavit a tím zachránit nás všechny." Řekla mi do očí a tak milým hlasem, že se mi chtělo zvracet.
" Takže jediná možnost, jak Kate zastavit je, že ji někdo z nás zabije." Řekl jsem a pokusil jsem se to říct, co nejmileji to šlo.
" Ano, je to jediná možnost Eriku. Věděli jste to už dávno."
" To jsme sice věděli, ale jak chcete zabít někoho, kdo je silnější, než jsme my všichni dohromady?"
" Proto jsem tu já. Jsem z pokrevní linie vytvořené samotným dobrem, a když se Sophi stane upírem a k tomu se ještě napije mé krve tak bude silnější, než Kate a bude ji moct porazit."
" Jste si tím jistá?" Zeptala se Sophi a přešla k Aimee.
" Ano Sophi. Kate má slabé místo.."
" A to jaký?" Skočil jsem jí do řeči. Ona se na mě zlostně podívala a já se na ni jen usmál.
" Její slabé místo je Paul."
" To už není pravda." Všichni se otočili směrem ke schodišti, před kterým stál Jake s Paulem.
" Kate už nemá slabé místo. O to jsem se postaral." Řekl Paul a pomalu přicházel k Aimee. Paul byl obrovský, skoro bych ho nepoznal, a když kolem mě prošel, byl až moc podobný Torinovi, bývalému královi.
" Jak to myslíš, že ses o to postaral?" Zeptala se klidně Aimee.
" Kate už je jedno, co s semnou bude, protože ví, že ji klidně zabiju." Paul to řekl tak klidně, až mě to překvapilo. Bylo mu úplně jedno, co bude s Kate, hlavně ať už zemře.
" Dobře, to je moc dobře." Usmála se Aimee a pokračovala dál. " Takže zbývá jen proměnit Sophi."
" Jak to uděláme?" Zeptal se Gabriel a posadil se do křesla.
" Sophi bude to náročné. Musíš to vydržet a hlavně důvěřovat sama sobě. To je všechno co k tomu budeme potřebovat."
" A bude to bolet?" Zeptala se Sophi a přešla k Paulovi, jako by nevěřila, že je to on.
" Nebude to bolet, ale budeš muset důvěřovat sama sobě. Jestli sobě nebudeš důvěřovat, tak zemřeš." Jak to dořekla, nastalo hrobové ticho.



Kate



Nevím, jak dlouho jsem padala, ale bylo to úžasný. Nikdy jsem se necítila takhle volná a tak šťastná. Než jsem dopadla na hladinu, natáhla jsem před sebe ruce a chytla se. Necítila jsem žádný náraz, bylo to spíš, jako by mě voda objala.
Vynořila jsem se a přenesla se do jedné upírské vesnice, kde bydlely rodiny, které nechtěli do lidského světa. Procházela jsem se mezi domy a najednou jsem ucítila Mary. Přiběhla jsem k ní a sledovala, jak pije z jedné upírky. Když dopila, odstrčila ji a mrtvé tělo spadlo na zem.
" Víš, že se nemá špehovat, Kate." Otočila se na mě a její bílé oči zářily do noci. Usmívala se na mě a já poznala, že zabíjení ještě neskončilo.
" Můžu se přidat?" Zeptala jsem se a její úsměv se ještě rozšířil.
" Samozřejmě. Stačí si jen vybrat." Řekla pobaveně a najednou se objevila přede mnou. Vzala mě za ruku a odvedla mě k jednomu domu. Dveře byly otevřené a Mary bez váhání vešla do vnitř.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anne Anne | 18. března 2012 v 19:46 | Reagovat

ááá první koment :D opět skvělý :D už jsem se nemohla dočkat :D fakt je to jako droga :D strašně se těšim na další kapču :D

2 Katka Katka | Web | 18. března 2012 v 19:48 | Reagovat

[1]: Děkuju :-) A doufám, že sem dám další kapitolu, co nejdřív ;-)

3 Selené Selené | Web | 18. března 2012 v 20:29 | Reagovat

JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO zrvona jsem zahnala svuj absták na tuhle povidku děkuji moc:-)

4 Selené Selené | Web | 18. března 2012 v 20:43 | Reagovat

jinak prostě wow wow wow..prostě neskutečně napsané užasné ato čekaní za to stálo... prostě dokonalá kapitola prostě všechny pocity vzrušení smutek radost zloba..všechno jsem to prožívala jako bych tam byla:-)jsi užasná:-)

5 Katka Katka | Web | 18. března 2012 v 21:55 | Reagovat

[4]: Moc ti děkuju :-)

6 mimi mimi | 18. března 2012 v 22:14 | Reagovat

moc hezky :)

7 Katka Katka | Web | 18. března 2012 v 22:48 | Reagovat

[6]: Děkuju :))

8 Selené Selené | Web | 19. března 2012 v 11:14 | Reagovat

prostě znova přečtené apořád se toho nemůžu nabažit:-)prostě dokonalé:-) hodně citový:-)a stím Paulem to mě mrzí, ona na neho myslí aon ji chce zabít:-)

9 terka terka | 22. března 2012 v 9:21 | Reagovat

moc hezky ale muzu se zeptat premejslela sem dlouho ale proste mi porad nedochazi v tyhle kapitole jak Kate slysi ten hlas ze neni nekomu ukradena koho to slysi kdo ji to rika prosim odepiste sem kdo to je

10 Katka Katka | Web | 22. března 2012 v 14:40 | Reagovat

[9]: Tak byl to Erik :-)

11 terka terka | 23. března 2012 v 11:32 | Reagovat

aha :D diky

12 Selené Selené | Web | 25. března 2012 v 11:26 | Reagovat

krásná kapitolka bude dneska další???

13 Katka Katka | Web | 25. března 2012 v 11:49 | Reagovat

[12]: Pokusím se, aby tu dnes byla ;)

14 Selené Selené | Web | 25. března 2012 v 19:48 | Reagovat

joho těším se nejvíc jestli to dneska stihneš budu ráda akdyž ne nevadí:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama