Objetí temnoty - 32. Kapitola 2/2

8. června 2012 v 23:23 | Katka |  Má povídka
Kate



Bolest mě neopouštěla a já nepřestávala brečet. A můj pláč zesílil křik Sophi. Rval mi uši a ani jejich zacpání mi nepomohlo. Řval mi v hlavě a to ještě víc zesílilo její bolest. Ze všech sil jsem se snažila temnotu od ní vzít, ale vůbec to nešlo, jako by veškerá moje pouta s temnotou zmizela. Věděla jsem, že Sophi zbývá jen pár minut a jestli se mi temnotu nepovede nějakým způsobem přitáhnout, tak má jediná naděje na smrt, prostě zemře.


Tak jsem se pomalu zvedla a při každém drobném pohybu mi zapraskalo v páteři. Jak jsem se zvedala, uvědomila jsem si, že asi mám zlomené jedno žebro, což se potvrdilo, když jsem se narovnala a v pravém boku se ozvala další bolest. Abych si trochu ulevila, naklonila jsem se na pravou stranu a zůstala shrbená.
Ale to, co jsem měla v plánu udělat, mi připadalo jako opravdu špatný nápad, který mi přinese jen další bolest. Do pusy jsem si dala zápěstí a začala jsem se soustředit na přivolání temnoty. Avšak to přinášelo si sama ubližovat, což mi nedělalo žádný problém.
Abych nekřičela, když se mi zrovna zlomila ruka, kousla jsem se do ruky a po tvářích mi začaly stékat slzy. Následně se mi vykloubilo na té stejné ruce rameno a to už jsem bolest nevydržela a spadla na kolena. Klečela jsem bezmocná a v bolestech, které mě nechtěli opustit. Pořád jsem byla zakousnutá do své ruky, z nichž vytékala krev a její chuť mi trochu pomohla nevnímat bolest. Jenže pak se mi zlomilo další žebro, které mi propíchlo plíci.
Asi si říkáte, že nikdo normální by si takhle neubližoval, ale musím vám říct, že pro záchranu své sestry byste to udělali taky. Možná ne tak hrozným způsobem, ale byla to moje poslední šance, jak přivolat temnotu.
Ale teprve, když jsem začala cítit, že i Paul trpí, tak jsem se začal cítit hrozně. Myslela jsem si, že Jakeova moc ho ochrání, jenže mu vůbec nepomáhala. Ale teď jsem to nemohla zastavit, ještě pořád tu byla šance.
Poslední kapkou mého utrpení bylo pálení vlastní kůže, která se mi začala škvařit. Ten puch byl opravdu hrozný a ta bolest byla ještě horší. Cítila jsem se jako v ohni a nemohla jsem uvěřit sama sobě, že si takhle dokážu ublížit.
Už jsem padala do temnoty, když jsem ucítila temnotu. Opouštěla Sophiino tělo a snažila se, co nejrychleji přijít ke mně, aby mě zachránila. Netrvalo to dlouho a na zemi, na které jsem bezvládně ležela, se začala vytvářet černá mlha, která mě obklopila a pomalu se do mě začala vstupovat. Zhojila všechny rány a ulevila mě od bolesti a byla jsem jí neuvěřitelně vděčná. Jen, jak jsem zpět měla svou temnotu, jsem se do ní propadla a objetí temnoty bylo opravdu úžasné.



Paul



Bolest najednou zmizela a já jen cítil neuvěřitelnou úlevu. Rány se mi hojily a nejúžasnější pocit byl, když jsem se mohl zhluboka nadechnout. Teprve po nějaké chvíli jsem si uvědomil, že mě Jake drží v náruči a něco říká.
" Jaku…" Nadechl jsem se a znovu promluvil. " Co Sophi?"
" Je v pořádku, neboj se. Bylo to jen tak tak, ale je v pořádku. Gabriel ji právě léčí."
" Kate ji zachránila, Jakeu."
" Co tím chceš říct?"
" Že Kate se obětovala, aby Sophi zachránila."
" Ale není mrtvá."
" Ne. Teď se cítí skvěle." Usmál jsem se a děkoval Kate. Za všechno.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Seléna Seléna | 9. června 2012 v 11:54 | Reagovat

bože to jsou ted ale kapitoly sotva unich dýchám:D  nevděčnici.michael by už mohl být mrtvy a natož kolikrát jim zachranila nebo pomohla kate ji furt chcou zabit spíš by ji měli být vděční:D a ne furt poslouchat tu aime buhvi co je zač:D

2 mimi mimi | 9. června 2012 v 15:32 | Reagovat

moc hezky :)

3 Katka Katka | Web | 9. června 2012 v 21:04 | Reagovat

[1]: Já je taky nechápu :D Ostatní by jí byli vděční, ale oni ne.
Jinak vy chcete Michaela mrtvého?

4 klara klara | E-mail | 10. června 2012 v 12:22 | Reagovat

nádhera, ale kdyby Michael byl mrtvý, tak by to už nebylo tolik zajímavý - ale to je jen můj názor

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama